O delfínech a jejich inteligenci se toho už napsalo a namluvilo mnoho. Někdy se dostane i delfín do filmu, kde provádí opravdu neuvěřitelné kousky. Někdy i nad rámec lidského chápání. Jak je to ale s tou jeho vysokou inteligencí ve skutečnosti?
– Vědci prokázali, že delfíní mozek je skutečně svou stavbou podoben mozku lidskému.
– Mozek kytovců, mezi něž delfín patří, je opravdu velký.
– Mozek delfína skákavého je dokonce větší než ten náš.
Mnohem důležitější nežli samotná velikost tohoto záhadného orgánu, je množství závitů, které v sobě ukrývá a poměr velikosti mozku k celkové velikosti živočicha. A právě v těchto znacích se náš a delfíní mozek téměř vyrovnají. Za delfínem zaostává i náš blízký příbuzný, kterým je šimpanz.
· Mozek člověka tvoří 2, 10 procent jeho celkové tělesné váhy.
· Mozek delfína skákavého tvoří 1, 17 procent jeho tělesné váhy.
· Mozek šimpanze zaujímá pouze 0, 70 procent.
Je tedy naprosto jasné, že na zemi jsme nejinteligentnějšími tvory my a ve vodě jsou to delfíni. Jen je smutné, že zatímco delfín člověku nikdy neublíží, člověk se rozhodně nerozpakoval delfíny lovit a požírat.
Chovejme se jako delfíni
Delfíni mají s námi ještě jednu společnou vlastnost. Zatímco ostatní tvorové si svou řečí sdělí jen to nejdůležitější, člověk a delfín jsou tvorové upovídaní. Jejich řeč je velmi bohatá.
Jejich výrazovými prostředky jsou
· různé cvakavé zvuky – vyluzované čelistmi
· hvízdání v obrovském rozsahu – od nízkých frekvencí, které jsou i pro nás slyšitelné, až po vysokofrekvenční ultrazvuky.
· dalším výrazovým prostředkem je plácání ploutvemi do vody a vypouštění bublin.
Delfín vstoupil i do mytologie. V antickém Řecku byli delfíni považováni za převtělení bohů. Později převáželi duše zemřelých na ostrovy blažených. Avšak historek o tom, jak delfín zachránil člověka, je mnohem více. Proto bychom se k němu měli chovat stejně.